Erdem Helvacioglu: Eleven Short Stories
innova recordings (www.innova.mu)
Turecký skladatel a (většinou) kytarista Erdem Helvacioglu (*1975) není na domácí ani zahraniční hudební scéně neznámý. Svědčí o tom dosavdních pět sólových alb, vydaných v letech 2003 až 2012 na takových značkách, jako je Sub Rosa, Aucourant, New Albion nebo Locust, dvojí duo 2010 – 2011 na Sargassu a Positifu a další a další. Pro mne nejzajímavější bylo CD Yuri Skies, na kterém participoval se Sarpem Keskinerem, Ozunem Ustou a Umutem Caglarem; vyšlo na re:konstruKtu v roce 2007. Nejnovějším přírůstkem do této diskografie je Eleven Short Stories, vydané na značce Amerického skladatelského fóra innova. Helvacioglu přesedlal z kytary (eventuálně harfy) na klavír a do jeho nitra, inspirací je mu tentokrát film, konkrétně jedenáct filmových režisérů, mezi nimiž najdeme i Davida Lynche, Krzysztofa Kieslowského nebo Stevena Soderbergha. Komu patří který příběh, to se můžeme pouze dohadovat, každopádně zvláštností je, že tu vznikl jakýsi hudební doprovod ex post, tedy k hotovým filmům. A Mark Keresman v doprovodném textu nad deskou k tomu dodává: „Tato jedenáctka je otevřena celé škále a odstínům emocí, napětí hororů a potřebě naděje.“
Helvacioglu, příznivec elektroniky, procesování a zvukových skulptur, „génius neobvyklého znění“, jak ho adoroval Ragazzi Magazine už v roce 2009, ozvláštnil svůj přístup k soundtrackům důslednými preparacemi klavíru za pomoci tužek, žiletek, papírů, plastikových i kovových lžiček, nožů, vidliček, bubenických paliček, kytarových trsátek a tak dále. Obhospodařoval nejenom klávesnici, nýbrž i nitro klavíru, a tím usiloval o iluzi neobvyklosti, tajemna a zcizení, prostřídal perkusivní pojetí s efektními zvukovými extravagancemi. Tím by mohla recenze končit s konstatováním, že výsledkem byla či mohla být prezentace jakési vizuální atmosféry.
Jestliže ovšem přihlédneme blíže k melodické náplni kompozic (nebo spíše útržků eventuálních kompozic, ať se jejich rozsah pohybuje od 3:09 k 6:30 minutám, na tom nesejde), jestliže je vysvlékneme ze zmiňované ambaláže, zůstane velice málo osobního a pozoruhodného; řečeno natvrdo: zbude cosi mezi ambientem a easy listeningem, ať se to zásluhou zvukových efektů (nejdůrazněji v čísle Blood Drops by the Pool) tváří sebehlubokomyslněji. Vše se odehrává na jedné zpomalené rovině, která by sama o sobě neměla nikoho obalamutit.
Ale abych nekončil takto negativně: Helvacioglu je plodný hudebník a usilovný hledač dalších zvukových zákoutí. I kdyby zůstal na této rovině a vytvořil další desítku podobných záležitostí, určitě by se proslavil. A nebyl by první, kdo by se dlouho a usilovně věnoval určitému, byť nepříliš progresivnímu pojetí, a koho by taková výdrž ověnčila oceněním. Přesto bych se vrátil k oné turecké inspiraci, o které jsem se zmínil. Tedy být jím.
Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!
Skladatel, režisér, divadelní ředitel...
Jak je týrání zvukem pořád využíváno v nejrozmanitějších situacích a podobách.
Zpívají dnes komety jinak než před staletími?
„A keďže zjavne neviem čo s týmto životom, nespíšem manifest, a furt budem kokotom!“
Hudba z filmů či volně související
Improvizace funguje především za účasti publika.
Bůh suď, nakolik je výsledek skutečně inspirovaný a nakolik je spíše přání otcem myšlenky.
„Via ino mortinta – dankas por ĉiuj momentoj komunaj.“
S Ivou Bittovou o chystaném koncertu.
Klarinetista a saxofonista Pavel Zlámal zkrátka zraje jako víno.
Španělský absolutní konkretista na české značce.
Národní hymny a obtíže s jejich klasifikací.
Zajímavá díla, přístupy, strategie pro budoucnost, 2018.
Jak se slavila smrt Železné lady.
Spiritus agens celého dění, Martin Archer, nabízí zcela odlišné hokuspokusy, s jakými se hned tak jinde nesetkáme.
Přišel za mnou Jan Burian a říká, Katko, můžu se s vámi vyfotit?
Nejdříve se objevila díky nakladatelství Dauphin kniha básnířky Olgy Stehlíkové.
Videa, na nichž v přímém přenosu vzniká elektronická hudba.
Třeba je umění jedním z možných nástrojů jak vnořené, pod povrchem každodennosti ukryté děje zpřítomnit?
„Dělat něco, na co jsi hrdý je neuvěřitelný úspěch, ať už na to ostatní říkají cokoliv,“ říká Caroline Kennedy.
Potřetí, tentokrát v časově nejisté současnosti.
Rozhovor s vydavatelem ambientní hudby. Těšte se na pražský Showcase v rámci festivalu Spectaculare.
Srbská lidová hudba může znít středoevropskému uchu docela divoce, s nádechem orientu.
Pár písniček prezidentských, pochvalných i hanlivých.
Interview s Chrisem Cutlerem a Chrisem Bohnem
...a další perkuse a hračky s nejrůznějšími klaxony, šejkry, kravskými zvonci, darbukou, brim bramem, balakonem, balafonem a podobným harampádím.
Poslouchejte, jako byste pozorovali oblaka.
Natvrdo řečeno, knížka je ubíjející.
Nahrávka je uvozena mottem z Novalise: „Jsme blízcí probuzení, sníme-li, že sníme.“
Připomínka hudebního boje proti hospodářské krizi
Audiovizuální díla v Praze dosud neuvedená a autorův komentář navíc.
Poslední čtyři roky osobité tvorby čistě elektronické i ve spojení s vybranými hudebníky a performery.
Melancholií načichlé elektronické podklady pročištěných synťáků a syrových beatů.
Žena osahává celý tělo, je to komplexnější, muž to směřuje víc k jednomu bodu nebo rovnou k pointě?
Desetkrát zavilejší, dvacetkrát výbušnější, třicetkrát záludnější, hlučnější a drsnější.
Ve své roztříštěnosti dosahuje podivuhodné homogenity.
Soupis kompozic a projektů George Lewise po zlomovém roce 1993 je tak obsáhlý a kvalitativně vyvážený...
Někteří hudební maniaci se zkrátka hledají, až se najdou.
19. února tomu bude přesně deset let, co zemřel zakladatel punku v SSSR.
Tak se akustické klavírní trio mění bezmála v jazzrockovou úderku.
Boris Klepal zahajuje nový cyklus rozborů děl české soudobky.
Prokazuje velkou houževnatost vůči ztrátám způsobeným opakovaným poslechem.
Nejlepší je, když si v mezinárodním magazínu přečtu interview se zdejšími známými promotéry, jejichž estetický záběr končí někde u indie-rocku..
