Boris Klepal Partitura a provedení – Miroslav Srnka: Overheating12. 12. 2018

Filharmonie Los Angeles slaví svoji stou sezónu velkolepým způsobem, ke kterému kromě záplavy současných superstar vážné hudby patří i více než padesát objednávek nových skladeb. Je to největší investice do budoucnosti, jakou kdy LA Philharmonic udělala, a nejspíš by se těžko hledal srovnatelně masivní přístup i jinde na světě. Z množství objednávek vyplynul i koncert, který 13. listopadu 2018 dirigovala Susanna Mälkki. Hrály se na něm výhradně novinky a byla mezi nimi i kompozice Overheating Miroslava Srnky. Ve Walt Disney Concert Hall hrála LA Phil New Music Group.  

Norman Lebrecht na svém blogu Slipped Disc připomněl koncert ve Stockholmu, kde Susanna Mälkki uvedla večer složený ze samých světových premiér, a přešel od něj k listopadovému koncertu v Los Angeles: „Ani v nejdivočejších snech jsem si nepředstavoval, že by nějaký americký orchestr Susannu pozval, aby takovou událost zopakovala – koncert složený ze samých nových skladeb, bez jediného dobře známého jména na plakátech. A bez jediného amerického autora.“  

V tomto případě ani není potřeba si mnoho odmýšlet z Lebrechtova bulvárního stylu. Koncerty tohoto typu se skutečně obvykle odehrávají na specializovaných festivalech – v koncertním provozu filharmonických institucí se na něco podobného narazí málokdy. Mälkki je právem označována za specialistku na soudobou hudbu, vedla i Ensemble Intercontemporain – v tomto kontextu není až tak divné, že novinkový program vedla v Los Angeles právě ona. Není ale od věci si připomenout, že je v současné době hlavní hostující dirigentkou LA Philharmonic a diriguje suverénně běžný symfonický i operní repertoár. V Praze odvedla s Českou filharmonií výborný mozartovský program, ve Vídni nastudovala operu Gottfrieda von Einem Dantonova smrt, v Metropolitní opeře zase L’Amour de loin Kaiji Saariaho. Krátce řečeno: je to umělkyně vyrovnaná s hudebním dneškem i minulostí.  

Základním elementem skladby Overheating je pohyb, ať už v prolínání zvukových proudů nebo v dynamice. Výsledkem pohybu by ale měl být kompaktní zvuk – Miroslav Srnka občas používá svůj oblíbený termín „Schmelzklang“, což by se snad dalo česky vyjádřit jako „zvuková tavenina“. Hutná, tekoucí hmota se složitou strukturou, která ale netrčí ven a nestrhává na sebe primární pozornost.  

Podle úvodních pokynů jsou tempové předpisy přibližné, zatímco dynamické značky absolutní. Dynamika se pohybuje v rozmezí ppppffff. Kompaktnost zvuku nemá být zahalená do smyčců rozostřených vibratem – hra non vibrato je standard, výjimky partitura výslovně uvádí.   

Ansámbl pro Overheating obsahuje smyčcové kvinteto – dále harfu, klavír a akordeon – dvě marimby a vibrafon – lesní roh, trubku a trombon – flétnu / basovou flétnu, hoboj, klarinet a fagot.   

overheating-srnka-2018-12-001.png

Skladba začíná klavírní strunou malé fis rozezvučenou pomocí ebow (elektronické zařízení se snímačem – výsledný zvuk připomíná strunu elektrické kytary, na kterou se hraje smyčcem). K tomu se přidává trombón s napolovic otvíraným kvákadlem. Dynamika předepisuje pianissimo, tempo je cca 50 bpm – začátek je táhlý a tichý. S cizelérsky vypsanou dynamikou se přidávají další nástroje včetně „nesymfonického“ akordeonu, kvákající trombón vystřídá stejně vybavený lesní roh.  

overheating-srnka-2018-12-002.png  

Ve 22. taktu se přidají smyčce s výjimkou kontrabasu, jejich linie jsou vedené na jednom tónu – z tohoto principu se zatím vymykaly pouze jemné zdvíhy klarinetu. Pocit jemného přelévání „zvukové taveniny“ navozují drobné rytmické posuny jednotlivých linií. Marimba a vibrafon mají předepsány co nejjemnější paličky. Postupně se zvyšuje tempo přes 70 až k 90 bpm. Ve 40. taktu skladba dospěje takřka k tutti a dynamika k mp. To se rozplyne do ztracena a zmizí v generální pauze.  

overheating-srnka-2018-12-003.png

Generální pauza se v dalším průběhu skladby několikrát vrátí, objeví se také první zhuštěný melodický oblouk v klavíru, kterému vzápětí odpoví marimba. Ve svislém rozměru jsou analogicky zahuštěné souzvuky smyčců (například a–h–des–d–e–g). Zvukovou základnu vytvářejí smyčce s akordeonem, zvyšující se tempo přispívá k dojmu nepatrných, ale rychlých proměn výchozího tvaru. Postupně také narůstá dynamika.  

overheating-srnka-2018-12-004.png

V další části se pohyb vpřed poněkud roztrhá, dynamika kolísá. Tempo se zklidní, ale celek působí spíš vzrušenějším dojmem. Klavír, harfa, vibrafon i marimby se pouštějí do stále odvážnějších běhů. Jako by probublávaly zvukovou tekutinou ostatních nástrojů.  

overheating-srnka-2018-12-005.png

Z těch se postupně na chvíli vydělí sólový akordeon, na který se pak znovu nabaluje zbytek.   

overheating-srnka-2018-12-006.png

Tvrdošíjně opakované motivky klavíru se hrají na struny stále více tlumené druhou rukou, dokud nevznikne efekt melodických perkusí. Klavír se stává nejživější součástí skladby a připojuje se zvukově k dalším melodickým bicím. Do jejich společných běhů vpadají s přestávkami dechy, harfa, akordeon a smyčce. Overheating je v této chvíli za polovinou a dá se říci, že skladba dále střídá a kombinuje výše uvedené postupy. Běhy klavíru a perkusí nabývají na intenzitě, až přejdou do glissand ve fortissimu. Tempo vzroste na 200 bpm, ale zároveň se skladba začne postupně ztišovat. Z tichých smyčců s perkusemi se místy vzedme dynamická vlna dechů a akordeonu. Dynamické vrcholy přeruší generální pauza.  

overheating-srnka-2018-12-007.png

Před závěrem Overheating se ozve krátká kvazi kadence klavíru a violoncella. Po ní následuje ještě jeden nápor zvukové energie a skladba se ztrácí v jemném trylku trubky s kvákadlem.  

Miroslav Srnka napsal k Overheating krátký programový text: „Stojím na pobřeží pod vysokým stožárem. Obrovská vlajka je stále nahoře, snad zapomenutá od nedávných oslav. Vlajka se chvílemi zachvěje jemným pohybem a opět znehybní. Okolní vzduch se zahřívá. Vlajka se proměňuje. Stává se kolísavým přílivem. Stává se přímým plamenem. Ztrácí svůj tvar v žáru okolo. Konečky jejích vláken se třepí do roje žhavých jisker. LA Phil si připomíná stou sezónu. Sto let si shodou okolností připomíná i moje vlast. Slavíme tyto události, zatímco všechno kolem nás zůstává přežhavené. Oslava je radost ze zodpovědnosti. Zodpovědnosti ptát se: Zajímají nás víc vlajky, nebo zápal?“  

V kritikách na provedení Overheating mimo jiné zaznělo:  

„V Srnkově Overheating to byly rozmáchlé perkuse a akordeon proznívající hudebním tokem, které obohacovaly zvuk něčím zvláštním. V díle se projevila důkladná pozornost věnovaná orchestraci i technika na straně skladatele, které LA Phil New Music Group a Mälkki zdůraznili čistým, průzračným provedením.“

Brandon Rolle, 15. 11. 2018, New Classic LA

„Byly to dvě poslední skladby – Overheating Miroslava Srnky a Übergang II Yanna Robina, ve kterých byl silně cítit post-boulezovský vliv. Oběma skladbám dominovala hustá tónová struktura, splývající a klesající řetězce not, zvolání žesťových nástrojů s dusítky a překrývající se zvukové plochy. Mälkki vedla obě skladby s obratnou precizností.“

Jim Farber, 17. 11. 2018, San Francisco Classical Voice

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!