Jan Sůsa Radiový koutek: Projekt Konec8. 12. 2017

Zvláštní kompilaci se zvláštním názvem, který pochází z fonetického přepisu českého slova "konec", sestavil Akim O. Fernandez, radiový nadšenec a šéf labelu Iridial Discs. Čtyřdiskovou kompilaci sestavil Fernandez ze svého rozsáhlého archivu a v roce 2003 ji zveřejnil zdarma na internetu.

kout1.png

V téměř osmdesátistránkovém bookletu ke kompilaci obšírně vysvětluje jak vlastní motivace k poslechu těchto stanic, tak obecné zákonitosti jejich provozu. Názvem "číselné stanice" ("numbers station" viz https://en.wikipedia.org/wiki/Numbers_station) bývají označovány všechny radiové stanice, které se vymykají obvyklým formátům a jejichž někdy účel není zcela jasný, ačkoli vysílají ve srozumitelném formátu. Jedná či jednalo se o např. v HIS Voice již zmiňovaný ruský bzučák, kyperský Lincolnshire Poacher britské MI5 a další.

kout2.jpg

Vysílání těchto stanic  obvykle spočívá v relacích, obsahujících pětimístné kódy čísel a písmen, které jsou vysílané buď pomocí Morseovy abecedy, nebo hlasovou modulací. Chladné hlasy automatů znějí poměrně nelidsky a dodávají nahrávkám dosti mysteriózní charakter. Číselné stanice se ohlašují podivnými jingly, pro něž byly využity úryvky lidových a dětských písní, ale i jódlování nebo dokonce skladba Magnetic Fields Jeana-Michela Jarreho. Zmíněné stanice jsou kořeněné krátkovlnnými poruchami, atmosférickým praskáním a podivně znějícími digitálními modulacemi. Dlouhá léta se spekulovalo nad tím, jaký mají číselné stanice smysl. Na první pohled poněkud divoké spekulace o tom, že by tyto stanice snad mohly opravdu vysílat zprávy zahraničním špionům, nakonec definitivně potvrdily až odtajněné archivy postkomunistických zemí. Např. český Archiv bezpečnostních složek zájemcům dokonce poskytl dokumentaci k vysílači Brigita. Název "Conet" pochází z přepisu relace československé stanice OLX, která své vysílání v 90. letech potvrzovala dokonce potvrzujícím QSL lístkem. Na kompilaci je československá stanice mnohokrát zachycená ("Okno, okno, okno, zde jasan. Okno, okno, okno, zde jasan. Okno, okno, okno, zde jasan. Konec.").

kout3.jpg

Autenticitu špionského vysílání potvrdil v roce 2015 také švédský double-agent, který se dal naverbovat do československé rozvědky, aby pro svou domácí rozkryl rozvědku její fungování. Bizarní svět agentů, double-agentů a konspirací dodává nahrávkám ještě záhadnější charakter. V mimořádně zajímavé memoárové knize, jako stvořené pro dlouhé zimní večery, s názvem Očima estébáka, popisuje bývalý programátor technického ředitelství Ministerstva vnitra Vladimír Peták každodenní provoz StB a dokonce zmiňuje technické detaily hlasového automatu, který se zpožděním zhruba dvaceti let nezáměrně inspiroval mnohé západní "imperialistické" hudebníky. Řečový automat využíval známý procesor Z-80 a jeho software byl napsán v Turbo Pascalu 2.0. Peták v knize popisuje činnost svého oddělení následujícím způsobem:

"Přemek sedí obklopen záhadnými přístroji a z reproduktorů na polici se ozývá “ej ou... aj eu.. au ou...” v různých polohách a s různou intonací. (...) Přemek se s pomocí stáziny snaží přinutit k poslušnosti speciální obvody od firmy Harris Semiconductor, určené k záznamu a přehrávání základních prvků mluvené řeči, takzvaných fonémů. Pracujeme totiž na novém a velkém úkolu, během něhož musíme naučit svou techniku mluvit – a to tak, aby svou řečí oklamala i bdělého imperialistu. Úkol je pojmenován po sekretářce jistého hlavouna a finální řešení má umožnit hladké předávání zpráv našim statečným spolupracovníkům operujícím (pochopitelně z čirého idealismu a naprosto zdarma, ni zisk ni slávu ha ha ha) v odporné kapitalistické cizině...."

Číselné stanice se v současném éteru vyskytují již méně než v období studené války, ale při důsledném radiovém lovu lze stále na některé narazit. Detailní dokumentaci jejich vysílání se věnuje server Priyom.org a také newsletter Numbers & Oddities. Zájemci bez krátkovlnného přijímače mohou využít on-line přijímač University Twente.

kout4.jpg

Záznamy číselných stanic z kompilace Conet přes určitou strohost oplývají nepochybnou hudební hodnotou. Projekt Conet inspiroval množství hudebníků napříč hudebními žánry, a podle Wikipedie se mezi ně údajně řadí např. Flying Lotus, Manu Chao, Mike Patton z Faith No More, Devendra Banhart či spolupracovník skupiny Melvins David Scott Stone. Zcela prokazatelně jsou samply z kompilace ke slyšení ve skladbě Gyroscope na albu Geogaddi dua Boards of Canada. Album skupiny Wilco Yankee Hotel Foxtrot bylo dokonce pojmenované podle sekvence z jedné nahrávky. Použití zmiňovaného samplu ve skladbě Poor Places se stalo dokonce předmětem soudního sporu, což vyvolává zajímavé otázky ohledně autorského práva a duševního vlastnictví. Komu vlastně mohou patřit informace: adresátům, původcům, nebo všem, kdo je nějakým způsobem zachytí? Kdo má právo tyto informace následně nějak využít ve svém uměleckém díle? I takové otázky kompilace vzbuzuje, ale hlavně sama o sobě představuje zvláštní případ zvukového materiálu, který dokáže nabývat hudební hodnoty tak nějak mimochodem.  

Nahrávka je zdarma k poslechu i stažení na archive.org a má již přes milion shlédnutí, což se podaří jen málokteré kompilaci experimentální (ne)hudby.

 

 

 

 

Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!