Japonská kapela Happy Family oficiálně debutovala v roce 1995 eponymním albem, které se neslo v duchu Magmy a stylu zeuhl vůbec a odkazu Univers Zero a celého hnutí Rock in Opposition. Kritika jásala a ještě většího úspěchu se dočkal o dva roky mladší opus Toscco, na jehož rukopisu se výrazně podílel nový kytarista Takihiro Izutami. Pak se na patnáct let odmlčeli a na výsluní je opět přivedl třetí opus Minimal Gods, jehož název odkazuje na přiznanou inspiraci postupy (zde celkem hřmotného) minimalismu. Díky němu si zahráli na prvním ročníku japonské mutace festivalu RIO v roce 2014 a v následujícím roce na osmém ročníku původní francouzské verze.
Na Minimal Gods ovšem těch ohlasů najdeme opravdu přehršle, začasté v opravdu roztodivných konstelacích. Zappa si tu podává ruku s Dream Theater, Return Forever i jazzovou podobou Santany, všechno pěkně prošpikováno metalovými riffy i funkem. Náměty skladeb jsou povětšinou dosti triviální a odkazují na televizní soutěž či videa s kočičkami nebo zábavní park a webové stránky cestovních kanceláří. To se někdy odráží v bubble-gumových pasážích, ale jako celek to funguje poměrně výživně. Nejzávažnější skladbou je závěrečná Feu De Joie (Výstřely štěstí), která reaguje na události následující po arabské jarní revoluci v Egyptě, kdy vojáci stříleli do vzduchu oslavné salvy a odražené kulky pak zraňovaly nebo zabíjely civilisty. Izutami tu vyjadřuje své rozporuplné pocity – hněv i absurditu situace. Přesně podle toho se tu objevují zappovské prvky, progrocková pompéznost i metalové sólo až po pinkfloydovskou klávesovou codu.
Happy Family: Minimal Gods
Cuneiform Records (www.cuneiformrecords.com)
Líbil se Vám tento článek? Podpořte nás!
Nepoučitelné, nenasytné romantiky a komerční rozhlasové stanice bych rád upozornil na vyloženě hitové ambice .
Ambientní pocta české krajině.
Premiérou opery Mystery of the Bar završil slovenský skladatel, improvizátor a saxofonista Miroslav Tóth svoji operní trilogii o „děsivých mystériích".
Tentokrát bez Pražského jara a v přepracování šesti skladatelů.
S dvěma tvůrci a vedoucími ročníků na Katedře alternativního a loutkového divadla ve dvou osobách.
Beckovo čtvrté album je možná jeho nejlepší.
Debut po devíti letech duového hraní.
Objevují se náhle tam, kde by to člověk čekal nejméně, a stejně rychle zase mizí.
Kdo se narodil ve stejný den jako Československo?
Po třech letech ticha se vrací jedna z hlavních postav pařížské techno scény, Jéremy Guindo-Zegiestowski a.k.a. Bambounou.
Je tu spoustu paralelních sociálních světů a já jsem v pohodě.
Zemřel japonský skladatel, houslista a zvukový experimentátor.
Společným jmenovatelem všech sedmi skladeb, jež vznikaly procesem volné improvizace, je nepřetržitá interakce obou aktérů.
Anarchopunker padlý ve válce možná kulkou z vlastních řad.
Synth pop dvou bubeníků a noise brněnského grindcoreanisty.
Tato zpráva nemůže být pozváním na další hudební putování v budoucnu.
Fónická poezie coby významná součást díla Ladislava Nováka.
Zvuky a jejich noty (a občas něco navíc)
Stockhausen, Feldman, Šostakovič... Masivní dopravní uzavírky a nasazení tisíců policistů.
A neústupnost ve vytřibování.
Michal Nejtek vlastně komponuje velmi klasickým způsobem.
Zarostlý bezdomovec Moondog byl umyt, učesán, jeho helma byla nablýskána.
Míza, kytary, kompletní pán a džungle duchů.
"...styl Spinifex by se dal charakterizovat jako fúze fúzí..." - Petr Slabý recenzuje aktuální album amsterdamského projektu Spinifex, který v příštím týdnu vystoupí dvakrát v Hradci Králové na festivalu Jazz Goes To Town, jednou i s domácími hosty.
S Vítězslavem Mikešem o soudobé hudbě a česko-litevských vztazích
7. září zemřel ruský vydavatel a promotér Dmitrij Vasiljev.
Aktuální dění na quebecké avantgardní hudební scéně.
Co si zpívá mafie a podobné spolky?
Polská jazzová diva a verše jednoho z prvních polských symbolistů a expresionistů.
A co se týče života u nás na vesnici v Dolní Cerekvi, tam se rodí krvavé volební drama.
Jak je to možné, že stigma izolovanosti české „nekomerční“ nebo „experimentální“ kultury v naší domovině zakořenilo tak pevně a hluboko?
Jeden festival = dva dny po třech programových chodech.
Mělo by to být dobrodružství, pokud je to možné.
Velice zajímavé a také velmi široké téma zůstalo nedořečeno.
Lyric videa, ideálně bez účasti umělce.
